Sfax a zajímavosti, 1. část

Město Sfax (arabsky Safāqus), je důležitým přístavem a průmyslovým centrem jižního Tuniska, je hlavním městem stejnojmenného guvernorátu. Leží u Středozemního moře, asi 270 km jižně od hlavního města Tunis. Je druhým největším městem v Tunisku, ve kterém žije cca 340 000 obyvatel, s předměstskými částmi dokonce 600 000. Často je také označováno za hlavní město jihu.

Asi 3 km od dnešního města založili Římané antické sídlo Taparura, ze kterého se dodnes zachovaly jeho pozůstatky. V roce 849 zde pak postavili Aghlabovci na ruinách Tarapury a Thaenae nové muslimské město a Taparura sloužila jako lom na kámen. Asi 12 km jižním směrem se nacházelo město Colonia.
Sfax se velmi rychle stal důležitým obchodním centrem. Vyvážel se odsud hlavně olivový olej a sušené ryby. Do konce 10. století se stal nezávislým městským státem.

Od roku 1148 zde vládl normanský král Roger II. Sicilský, kterého v roce 1159 sesadil vůdce Almohadů Abd al-Mu'min. V 16. století si město podmanili Španělé. Sfax se stal nedílnou základnou pirátských Barbarů, zúčastnil se neúspěšné invaze v Benátkách roku 1785.

V druhé polovině 19. století si město se zbytkem Tuniska podmanila Francie a bylo začleněno do francouzského impéria. Při dobývání však bylo město těžce poničeno. Během druhé světové války ho vojenské uskupení Osa používalo jako hlavní základnu, než bylo poraženo britskými jednotkami. Po druhé světové válce Tunisko opět připadlo Francii, ale v roce 1956 získalo nezávislost.

V minulosti byly nejdůležitějšími hospodářskými činnostmi výroba a export olivového oleje, rybářství a získávání fosfátu. Od 60. let se zde začaly rozvíjet i další sektory, především služby. V sektoru služeb je dnes zaměstnáno přibližně 100 000 obyvatel. Důležitou roli hraje především obchod, především díky obchodu s Libyí se stal důležitou obchodní metropolí.

Celý region okolo tohoto tuniského města je známý olivovými a mandlovými háji. Roste zde přibližně 1,6 milionu olivovníků a asi 5 milionů mandlovníků. Vyrábí se zde až 40 procent olivového oleje a produkuje 30 procent mandlí v celém Tunisku.