Mezi letovisky Monastir a Mahdia v Tunisku se rozkládá krásné mořské pobřeží. Pláže jsou písčité, mořská voda je průzračná a od krásného horizontu nemůžete odpoutat pohled. V těchto místech, které byly dříve osadami Punů a Římanů, se nacházejí půvabná městečka Ksar Hellal a Bekalta.

Tuniským národním jídlem je kuskus (cousscous), který se servíruje v mnoha podobách. Nejlahodnější a nejznámější je couscous royal, který se pravidelně připravuje v restauracích po celé zemi. Je připraven ze směsi jehněčího a kuřecího masa a různých druhů zeleniny. Pozor si ale dejte na často velmi ostrou omáčku.

Na všech tržištích jsou nabízeny malé, sladké koláčky, které se prodávají s různými náplněmi, např. makroud s datlemi nebo kab el-ghazal s mandlemi a medem.
Různé varianty nabízí také sladká baklava – řezy z listového těsta s medem, citrónovou šťávou, vlašskými oříšky nebo pistáciemi, které jsou někdy okořeněné kardamomem, hřebíčkem nebo skořicí. Datle, samostatné nebo plněné marcipánem, jsou pochoutkou z oáz jižních pouštních regionů.

V Tunisku jsou vyráběna dobrá vína. Vieux Magon je červené víno, Muscat de Kelibia je osvěžující bílé víno. Ostatní červená a bílá vína jsou k dostání v různých cenových relacích. V nabídce jsou i růžová vína, např. Gris de Tunisie.

Výrobky tuniské kuchyně jsou vydatné a chutné, ale ne moc pestré. Mezinárodní restaurace zde nejsou časté – výjimečně narazíte v turistických oblastech na italské, čínské nebo thajské restaurace. Ve většině měst najdete více restaurací. Kdo ze zahraničních turistů ale navštíví rotisserii nebo gargottu, spočinou na něm udivené pohledy – bude ale příjemně přivítán. Malé jídelny jsou většinou navštěvovány jen místními, kteří zde jedí grilované maso. Ke každému jídlo je podáván chléb chyba. Pravidlem je jíst pouze pravou rukou, levá ruka platí za nečistou.