První Arabové přišli na území Tuniska v 7. století. Jako další vnikli na území v 11. století arabští nomádi kmene Banu Hilal z Egypta. Vyznačovali se patriarchální kmenovou strukturou a byli vyznavači sunnitského islámu.

Ve 13. století vniklo na území severní Afriky velké množství islámských Evropanů. Většina z nich se usadila v Maroku, mnozí také v Tunisku. Protože pocházeli z vyšších vrstev a byli vzdělaní, pronikli brzy do správy říše a posílili tímto způsobem arabský vliv na jazyk, kulturu a myšlení obyvatel severní Afriky.

Začátkem 17. století došlo k poslední větší imigrační vlně. Do krajiny přišli obyvatelé Andalusie, kteří žili většinou jako rolníci a tuniské zemědělství v této době zažilo důležitý rozvoj.
K nejstarším menšinám na tuniském území patří Židé, kteří se sem dostali v 15. století spolu s Maury.